Lisabonský symbol? Slavné žluté tramvaje – nablýskané, udržované, prázdné. Škoda, že jen na pohlednicích ;) Dnes o nich, ale nejen o nich. Víte, kde je nejhezčí vyhlídka? Kde se nachází největší vlakové nádraží v Portugalsku? V tomto příspěvku odpovíme na tyto otázky.
V první části našeho zpravodajství o Lisabonu jsme popsali dvě nejoblíbenější lisabonské čtvrti, Baixa a Alfama. Vzali jsme vás na procházku rušnými, úzkými uličkami k nejdůležitějším místům v centru Lisabonu. Dnes se trochu vzdálíme od centra a konečně se vtěsnáme do tramvaje číslo 28:)
W tym tekście przeczytasz o:
Jízda slavnou tramvají č. 28
Druhý den jsme se rozhodli zjistit, jak funguje lisabonská městská doprava, a to ve všech možných směrech. Jezdili jsme metrem, starou a oblíbenou tramvají č. 28, moderní tramvají a slavnými tramvajemi šplhajícími do kopců (nazývanými také elevátory, portugalsky Elevador‘ami).
Po předchozích zkušenostech a pozorování lidí, kteří se mačkali v tramvaji, jsme se rozhodli vyrazit hned ráno v naději, že předběhneme největší vlnu turistů. Jeli jsme metrem na zastávku tramvaje. Koupili jsme si celodenní jízdenku za 6 EUR (platí 24 hodin a co je důležité, na stejný karton není možné koupit novou jízdenku, např. do dalších zón metra, dokud neuplyne 24 hodin – pak si musíte koupit nový, čistý karton, a jak jste uhodli, za karton se platí další poplatek). Jízdenka je platná ve všech druzích dopravy dopravce Carris.
Cestu jsme zahájili tramvají číslo 28 na stanici metra Intendente. I přes brzkou hodinu jsme se sotva vešli, ještě že jsou Poláci ostřílení v jízdě na řasách ;)
Také se nám osvědčilo, že většinu atrakcí jsme viděli den předtím, když jsme projížděli kolem 28. místa. To nám umožnilo zaměřit se na jiná místa, otočit hlavu opačným směrem než ostatní a prohlédnout si půvabné úzké uličky. Součástí jsou i záběry z tramvaje ;)
Trasa tramvaje je malebná a trochu připomíná jízdu dvoupatrovým autobusem v první řadě, kdy máte neustále pocit, že autobus každou chvíli spadne. Totéž platí pro tramvaj, která jezdí úzkými lisabonskými uličkami a téměř se otírá o zaparkovaná auta.
O další atrakce se stará samotný vůz, který je poměrně starý a vydává i vlastní zvuky ;) Jak jsme již zmínili, trasa 28 je typickou turistickou trasou a vede mimo jiné kolem vyhlídekda Senhora a da Graca, Igreja de São Vicente de Fora, Panteão Nacional, Castelo de São Jorge a mnoha dalších. Je to také jedno z oblíbených míst kapesních zlodějů, proto doporučujeme být opatrní.
Jízdu jsme ukončili na náměstí Praça do Comércio, kde nás překvapilo, že na zastávce je spousta lidí, překvapivě ne na tramvaj č. 28, ale směrem na Belem. To pro nás nebyla dobrá zpráva, protože tam jsme měli v plánu jet i další den, takže nás čekalo další ráno, které mělo začít velmi brzy, abychom si opět vybojovali místo v tramvaji ;) Jen připomínám, že jsme nebyli v sezóně, až se děsím, co se tu děje v tzv. hlavní sezóně. VYSOKÁ SEZÓNA.
Na náměstí jsme využili příležitosti a pořídili opět několik snímků, včetně mostu, který se možná podobá tomu v San Franciscu. Jedná se o most 25. dubna (Ponte 25 de Abril).
Rozhodli jsme se, že dnes bude den tramvají, a tak jsme se vydali směrem k Cais do Sodré, odkud jsme začali pátrat po dalších žlutých ořích. Než jsme však vyrazili, hledali jsme nějaké místo k jídlu a zde jsme byli velmi zklamáni. Bohužel v době naší večeře v Portugalsku je všude zavřeno a většina restaurací otevírá v 19 hodin. Hodili jsme na gril nějaké sušenky a pokračovali v cestě.
Lisabonská vyhlídka
Většinou jsme šli směrem k vyhlídce a chrámu Igreja de São Roque na ní. Cestou jsme minuli mimo jiné. Praça Luís de Camões a Igreja do Loreto.
Pokud jde o Petra. Rocha (Igreja de São Roque), tento zvenčí nenápadný kostel skrývá uvnitř kaple s krásnou výzdobou. Stojí za to podívat se dovnitř, a to nejen kvůli slavné kapli sv. Jana Křtitele. Ostatně, přesvědčte se sami:
Kousek za kostelem je výtah, ale než jsme sjeli dolů, vydali jsme se k vyhlídce: Miradouro de Sao Pedro de Alcantara. Tato velká terasa je fantastickým místem hned z několika důvodů.
Především – výhled! Nejhezčí, jaký jsme viděli. Odtud je vidět na čtvrti Baixa a Alfama s hradem nahoře (nebo spíše nahoře).
Za druhé – je velmi pěkně upravená: jsou zde lavičky, stromy, můžete si v klidu odpočinout, utéct před portugalským sluncem a něco sníst.
To je do třetice všeho dobrého – je zde poměrně dost stánků, kde si můžete koupit něco teplého nebo sladkého k jídlu, objednat si kávu nebo osvěžující limonádu.
Kromě toho je zde fontána, a pokud by někdo trval na slunci, může sejít na spodní terasu, která je zcela odkrytá. Bylo nám zde opravdu velmi příjemně.
Ostatně, podívejte se na naše panorama sami:
Please define valid width and height attributes for remote images.
Výhled z Miradouro de Sao Pedro de Alcantara je zcela opačný než z hradu sv. Petra. Zmínili jsme také kostel svatého Jiří, o kterém jsme psali v předchozím příspěvku o Lisabonu.
Výtahy neboli Elevador v Lisabonu
V oblasti se nachází několik výtahů (přesněji 3) a nejbližší terasa je docela obležená(Elevator de Glória). Jízda stojí 3,6 €, ale pokud máte celodenní jízdenku, je samozřejmě honorována. Protože jsme ho vlastnili, jezdili jsme různými výtahy nahoru a dolů :). Samozřejmě jsme hned napoprvé narazili na prohlídku, takže jsme se opět tísnili s cizími lidmi, ale naštěstí další už byly téměř prázdné.
Více než samotná jízda nás bavilo fotografování výtahů, ale stojí za to se těmito starými vozidly alespoň jednou svézt. Bohužel jsme byli zklamáni jejich vzhledem. Očekávali jsme krásné žluté vozy, které se budou třpytit ve slunečním světle, a ty, které jsme viděli, byly spíše ošuntělé, i když je třeba uznat, že je na nich alespoň vidět, jak moc jsou využívané ;) Zřejmě se jim obyvatelé Lisabonu rozhodli dát místní ráz, aby nebyly nudné. Jen je škoda, že v brožurách, letácích a na fotografiích stále vidíte ty krásné zpod jehličí.
Pozoruhodné jsou také ulice, kterými jezdí výtahy: úzké, některé přístupné pro chodce a hned vedle kaváren, bytů, dokonce i ubytoven (zejména u výtahu Elevador do Lavra, který je přes ulici). Klimatické!
Lisabonské vlakové nádraží, prototyp Stáje jednorožců ;)
Byla tu historická tramvaj, bylo tu metro, byly tu výtahy a nastal čas na největší stanici v Portugalsku, Oriente! Protože jsme se dozvěděli, že právě tady se nachází prototyp hlavní přestupní zastávky Lodžie (s oblibou nazývané Stáj jednorožců), nemohli jsme si ji nechat ujít. Nádraží je obrovské a architekturou skutečně připomíná zastávku v Lodži, jen je desetkrát větší a nemá duhové barvy.
Tento Moloch byl postaven v rámci výstavy Expo, která se konala v Lisabonu v roce 1998.
Hned vedle nádraží se nachází nákupní centrum a za ním dlouhá promenáda s mnoha atrakcemi a restauracemi, kde obyvatelé Lisabonu rádi tráví svůj volný čas.
Je tu věž Vasco da Gama, lanovka, kterou se můžete projet po promenádě, a také dobrý vyhlídkový bod na most pojmenovaný po hádejte kom ;-)
Byli jsme tu k večeru. Byla to doba, kdy se rodiny s dětmi již pomalu sjížděly domů a nahrazovaly je skupinky přátel a turistů, kteří si chtěli užít teplý večer u řeky.
Byl to den plný všech dopravních prostředků, ale také se hodně chodilo pěšky. Nejvíce se nám určitě líbila vyhlídka Sao Pedro de Alcantara, kterou vám vřele doporučujeme.
Po druhém dni v Lisabonu jsme se rozhodli strávit další den mimo centrum. Možná to tam bude trochu pomalejší a klidnější :)
…zjechała prawie całą Europę za młodu, zamiłowanie do podróżowania odziedziczyła po rodzicach. Pomimo to wspólnie odkrywamy wiele miejsc na nowo. Nie lubi siedzieć w miejscu i stara się maksymalnie dużo wyciągnąć z każdego wyjazdu. To ona jest odpowiedzialna za znajdywanie miejsc, do których jedziemy i sprawia... Więcej o nas >>
