Kubánci dosáhli mistrovství v přípravě jídel ze základních dostupných produktů.
Alergici nebo vegetariáni tu nemají snadný život, a jakmile najdete obchod s plnými regály, dívají se na vás jako na blázna, že si chcete přečíst složení výrobků. Jak už to tak bývá, musíš si ho vzít, a ne vybírat, že není eko, tučný, že má lepek, laktózu, cukr ;-)
W tym tekście przeczytasz o:
Jak a co jíst na Kubě? (snídaně, obědy, večeře…).
Co jsme jedli na Kubě? Navzdory zdání jsme neumřeli hlady. S turisty se zde zachází lépe než s rodinnými příslušníky, a to tím spíše, pokud platíte silnou měnou – můžete pak zajít do opravdové restaurace a hulaj duša, objednat si, co hrdlo ráčí (výběr je větší než v Polsku!).
Součástí každého noclehu byla snídaně a někdy jsme si od našich hostitelů vzali i večeři. U snídaně na nás vždy čekal bohatě prostřený stůl: chléb (zapomeňte na tmavý, celozrnný nebo nedej bože bezlepkový!), rajče, okurka, mortadela, míchaná vajíčka nebo omeleta a hitem bylo ovoce a čerstvé šťávy z ananasu, manga a guavy.
Vše bylo krásně naservírováno, na porcelánových talířích a doplněno kávou, čajem a sušeným mlékem v plastových termoskách :) Občas jsme dostali i smažené banány, kakao a další rarity.
Snídaně byly velmi bohaté a dlouho vydržely. Za zmínku stojí, že pro hosty byl vyhrazen samostatný stůl, speciální nádobí a nebylo možné jíst s hostiteli. Někdy pro nás byla připravena speciální snídaně na terase (například v Trinidadu).
Často jsme také večeřeli v casas, kde jsme přenocovali. Na výběr bylo zpravidla maso (kuřecí, hovězí), ryby nebo rarita v podobě humra (humřího).
S tím posledním byl někdy problém, protože Kubánci ho nesmějí jíst, a pokud ho mají doma, tak jen pro turisty. Jednou nám hostitelé odmítli připravit humra, protože se prý báli, že ho budou mít na….. Naštěstí se nám ho podařilo ochutnat dvakrát a v obou případech bylo opravdu vynikající (i když připravené a podávané na dva zcela odlišné způsoby).
Kromě humra jsme si objednávali také místní ryby a maso – vybrali jsme si druh a hostitelé se postarali o zbytek a vždy jsme zasedli k bohatě prostřenému stolu, na kterém byla kromě hlavního chodu polévka (například černá fazolová nebo z mořských plodů), rýže, bramborová kaše všech možných druhů, spousta zeleniny a tradiční zmrzlina jako dezert.
Stalo se nám také, že jsme se stravovali v restauracích – v některých je výběr závratný (od čínské, indické, evropské až po americkou kuchyni, a to v jedné hospodě) a je vidět výrazná převaha zahraničních jídel.
Mnohé z nich mají karibský nádech: zejména díky použití ovoce (například ananasu plněného kuřecím masem). Výběr je opravdu obrovský, v některých restauracích bylo více než 100 položek, takže první, co vás napadne, je, zda je vše určitě čerstvé ;) Tady si vybere každý, včetně vegetariánů.
V restauracích se stravují buď turisté, nebo bohatí Kubánci, protože jak můžete utratit 10 CUC za jedno jídlo? Pokud se zrovna neslaví – při jedné návštěvě restaurace se u různých stolů zpívalo a hrálo španělských „sto let“ až dvakrát.
Pokud hledáte restauraci, je nejlepší zeptat se lidí, u kterých jste ubytováni, na nějaké doporučené podniky (my jsme se tak dostali do několika opravdu chutných podniků, které bychom normálně s velkým odstupem obešli).
Jíst venku? Jídlo u okna?
Pokud jde o stravování, máme několik možností: buď jíme jako turisté, nebo jako místní :) Restaurace, hotely, zmrzlinárny, obchody s potravinami jsou otevřené pro turisty.
Jak jsem psal výše, pokud máte silnou měnu a přenocujete v hotelu, den začíná slušnou snídaní, kolem oběda večeří v jedné z blízkých restaurací, kde si můžete vybrat podle libosti, se zmrzlinou na cestě (bez fronty!).
Co se týče způsobu stravování Kubánců, ten už tak veselý není. Především se jídla objednávají v tzv. food courtu. okna – lidé ve svých domovech připravují jídla a prodávají je z oken svých bytů.
Jak takové místo poznat? Měl by tam být ceník, pult, automat na nápoje, vystavené sladkosti – záleží na lokalitě. Rozpoznat ceny může být problematické, protože vedle CUP i CUC se objevuje značka $, ale nikdy jsme u žádného okénka neplatili CUC.
Možná máme štěstí, ale skončili jsme u velmi poctivých prodejců (nebo se tak bojí kontroly), že si ani nechtěli nechat změnu. Když už jsme se chtěli za každou cenu zbavit CUP, tak místo toho, aby si nechali peníze, na nás tlačili spoustou dalších věcí.
Když se vrátíme k oknům: jedná se o velmi levnou formu stravování (např. čerstvý ovocný džus 1 libra, sendvič 2 libry), ale musíme si uvědomit, že výběr je velmi omezený. Nicméně Kubánce překvapuje, na kolik způsobů lze rohlík prodat: s majonézou, s mortadelou, se smaženým vejcem, s vařeným vejcem, s klobásou, s ovocem atd. :)
Zpočátku nás to bavilo, ale po několika pokusech nás začaly nudit stejné příchutě. Hodí se také umět španělsky, protože se nemůžete spolehnout na to, že paní u okénka bude mluvit anglicky, takže si nezapomeňte zapamatovat čísla a jídlo.
Kromě sendvičů se v oknech nabízí také pizza, hamburgery a hot dogy. Jednoduché ve své jednoduchosti, ale můžete to zkusit :)
Co nás zarazilo, bylo obrovské množství soli – nejenže je pizza velmi slaná, ale Kubánci první, co udělají po jejím získání, je, že ji osolí! Jídlo je také mastné a hamburger znamená přesně housku s masem, ne nějaký salát, rajče nebo omáčku navíc.
Špatná kubánská kuchyně
Jedná se o velmi levnou formu stravování, ale bohužel ne dlouhodobě – chyběly nám doplňky, zelenina a stále více jsme si vážili toho, co máme v Polsku každý den. Spočítali jsme si, že za 10 zlotých na den budeme mít jídlo na celý den: sendviče k snídani, pizzu k obědu, sendvič k večeři a nějaké ovoce, zmrzlinu.
A když už jsme u ovoce a zmrzliny :) To je na Kubě to nejlepší – čerstvé, zdravé, nepostříkané ovoce (pesticidy jsou příliš drahé, tak je nepoužívají). Často byly přímo ze stromu, stály pár drobných a hostitelé nás někdy obdarovali sáčkem manga, banánů nebo guavy na cestu.
Vždycky jsme je měli po ruce a chutnaly úplně jinak než ty naše. Často jsme také kupovali čerstvé ovocné šťávy, ať už v restauracích nebo u oken. Vynikající! Po návratu do Polska jsme si uvědomili, že tyto plody, které jsou u nás k dostání, nejsou stejné….
A zmrzlina? Zmrzlinu si již neodmyslitelně spojíme s Kubou. Nejsou chutné (jedli jsme lepší, zejména ty italské ), ale jde spíše o celé prostředí kolem nich. Na ulicích si koupíme zmrzlinu tzv. Italská z automatů, ale doporučujeme zajít do typické zmrzlinárny, jako je Coppelia v Havaně, vystát si frontu a ochutnat místní zmrzlinu.
Pokud budete mít štěstí, trefíte se do více než jedné příchutě zmrzliny :) Na jídelním lístku pro tento několik položek: V nabídce je 1 kulička, 2 kuličky, 3 kuličky, zmrzlina s posypem, zmrzlina s polevou atd. Navíc vám přinesou skleničku vody jako předkrm :) Nejdřív jsme objednávali naslepo, ale po jedné návštěvě jsme pochopili, co je co a za kolik.
Zaujaly nás plastové talíře i Kubánci, kteří sem jezdí s celými rodinami a zmrzlinu si balí do termosek. Podobnou zmrzlinárnu jsme našli i v Cienfuegosu, ale už bez front a s větším výběrem dezertů (například ovocných). Za pohár jsme zaplatili snad 2 zloté.
Samozřejmě, pokud potřebujete větší výběr, pěkný interiér, pohodlné židle, budou i zmrzlinárny na pastvě, ale také ceny jsou pak relativně vyšší.
Kubánská kuchyně
Doufám, že jsme vám kulinářskou Kubu alespoň trochu přiblížili :) Jak jsme již mnohokrát zmínili, země se mění a pravděpodobně za pár let bude přibývat restaurací a místní bary budou před turisty úzkostlivě skryty. O to větší povzbuzení: letět co nejdříve!!! :)