Ne, ne… ne potápění s krokodýly, to byly dvě zcela oddělené atrakce :) Vše naplánované a vyšlo to jako obvykle. Krokodýlí farma sice nebyla v našich plánech, ale bylo dobře, že nám nepřálo počasí.
Kromě toho jsme cestou píchli…. Tedy o tom, jak hledat pozitiva v situacích, kdy nejde vše podle našich představ :)
W tym tekście przeczytasz o:
Co dělat v Playa Larga?
V plánu bylo šnorchlování, návštěva nedaleké rezervace a líné odpoledne na Playa Larga.
Ráno jsme si dali tradiční kubánskou snídani (s výbornými banánovými palačinkami) a popíjeli čerstvě vymačkané ovocné šťávy.
Hned poté jsme se vydali směrem, kde jsme se mohli potápět, a to do Punta Perdiz. Můžete se tam dostat autobusem, který pro vás majitelé chaty zorganizují, nebo se tam můžete dostat sami a připojit se k nějaké skupině. Jeli jsme autem a na místě jsme potkali skupinu Francouzů, ke které jsme se mohli připojit.
Já jsem se rozhodl potápět a Paweł se rozhodl šnorchlovat u břehu (to znamená polsky plavat se šnorchlem). Potápěli jsme se čtyři.
Na první rychlou otázku instruktora, který již potápěl rallye jsem dychtivě zvedl ruku, což se ukázalo být trochu dráždí. Instruktor (velmi příjemný člověk) předpokládal, že ti 4 lidé, kteří zvedli ruku, už se umí potápět a nepotřebují instruktáž (kdo by s tím ztrácel čas), a zbytek méně zkušených bude plavat ve druhém kole. Celá příprava tak trvala maximálně 15 minut, včetně přípravy vybavení, a instrukce se omezily na informace, jak se chovat při blízkém setkání s barakudou. Jaké pokyny, kotě důležitější!
Samotný ponor byl pro mě jedinečný v tom, že se šlo dolů přímo od břehu, nikoliv lodí k útesu. Útes je velmi blízko břehu a je prostě nádherný! Bylo to asi poprvé, kdy jsem se opravdu uvolnil a pocítil radost z potápění. Nestaral jsem se o vybavení, indikátory a soustředil se jen na útes a všechny ty podivné mořské tvory.
Potápěli jsme se asi do 11-12 metrů a ani jednou jsem neměl problém s vyrovnáním tlaku. Útes se skládal ze dvou zlomů a byl to fantastický pocit, když člověk připlul ke zlomu a pod ním zela prázdnota. Kubánci samozřejmě mysleli i na turisty a kromě útesu si můžeme prohlédnout i vrak lodi a dokonce i výstavu na dně! Dvakrát se nám podařilo spatřit barakudu (docela ochotně připlavala, kdykoli ucítila potravu).
Vřele, ale vřele vám doporučujeme toto místo navštívit. Potápění v Zátoce sviní je nejen jedno z nejlevnějších, ale také jedno z nejkrásnějších a nejpříjemnějších.
Najednou jsme se z ničeho nic vynořili, i když jsem si myslel, že ke břehu je to ještě daleko. Teprve po chvíli jsem si uvědomil, že prší a obloha je tmavá, jako by se blížila bouřka.
Rychle jsme se oblékli a sbalili, abychom se tam dostali včas před bleskem. Po většinu cesty do casa particular nás doprovázeli již známí krabi. Podařilo se nám dorazit před průtrží mračen a čekali jsme na verandě, dokud nepřestalo pršet.
Protože nic nenasvědčovalo zlepšení, rozhodli jsme se koupit banány v nedalekém stánku. Ukázalo se, že je vlastně kupujeme přímo ze stromu (asi nejlepší, co jsme zatím jedli).
Ponchera – pamatujte si toto slovo na Kubě ;)
Při návratu jsme zjistili, že se daleko nedostaneme, protože jsme píchli. A tady nám pomohl průvodce, díky kterému jsme se naučili slovo „Ponchera“ – což nám velmi pomohlo domluvit se s majitelem casy. Jakmile přestalo pršet, pomohl nám vyměnit kolo a nasměroval nás na nejbližší vulkanizační místo.
Ukázalo se, že jsme kolem Poncheru jeli už asi čtyřikrát a ani jednou jsme si tohoto místa nevšimli – byla to obyčejná plechová krabice, uvnitř pár pneumatik (s převažujícími koly). Naštěstí se nám podařilo domluvit se pomocí signalizace a asi po 20 minutách a 10 CUC jsme měli pneumatiku opravenou i s ošklivým píchnutím, které nám ji proděravělo (ať žijí krabi na silnicích!).
Protože před námi bylo ještě trochu denního světla, zaskočili jsme si k nedalekému okénku pro něco na zub (rozbitý radiátor znamenal, že jsme měli na výběr rohlík s marmeládou nebo rohlík s majonézou) a vydali se směrem k nedaleké přírodní rezervaci, kde je možné pozorovat různé ptáky včetně plameňáků :)
Bohužel se ukázalo, že cesty směrem k rezervaci jsou špatně sjízdné, a tak jsme raději neriskovali výlet v takovém počasí s naším nádherným vozem….. Rozhodli jsme se tedy, že se vydáme na krokodýlí farmu, kterou jsme předtím neměli v plánu navštívit.
Krokodýlí farma
Stejně jako při potápění, ani zde nebyly žádné davy – připojili jsme se k zájezdu, který tvořila jedna čtyřčlenná holandská rodina. Průvodce nám řekl mnoho zajímavostí o krokodýlech a jejich chovu na Kubě.
Během procházky jsme procházeli mezi stánky, kde byli krokodýli rozděleni podle stáří: od těch nejmenších, starých několik týdnů, až po ty staré několik desítek let. Když vidíte taková zvířata zblízka, uvědomíte si, jak jsou tato zvířata silná a člověk nemá proti jejich velkým čelistem šanci.
A nakonec samozřejmě suvenýry a restaurace. Uhodnete, které „plyšové“ zvířátko se nám líbilo nejvíc? :)
Naštěstí se nám na farmě podařilo spatřit další zajímavé exempláře ptáků, které jsme zde ještě neviděli. A tak jsme se lehce zamysleli nad tím, že jsme se nevydali na výlet do přírodní rezervace.
Zveme vás také k prohlídce naší galerie z okolí Playa Larga a Playa Giron:
…zjechała prawie całą Europę za młodu, zamiłowanie do podróżowania odziedziczyła po rodzicach. Pomimo to wspólnie odkrywamy wiele miejsc na nowo. Nie lubi siedzieć w miejscu i stara się maksymalnie dużo wyciągnąć z każdego wyjazdu. To ona jest odpowiedzialna za znajdywanie miejsc, do których jedziemy i sprawia... Więcej o nas >>
