Kuba a Kubánci, co by vás mohlo překvapit?

Plánujete cestu na Kubu? Chcete prozkoumat ostrov na vlastní pěst a seznámit se s Kubánci?

V tomto příspěvku přinášíme užitečné informace o kulturních rozdílech, podobnostech a také o tom, co nás osobně na Kubě překvapilo a zarmoutilo.

Kuba
byla vždy na našem seznamu destinací „To Do“, trochu pro svou exotičnost (Karibik, koneckonců), trochu po Dominikánské republice (věděli jsme, že se do této oblasti vrátíme). Trochu také díky filmům ve stylu Dirty Dancing 2 a kubánským rytmům, které nás přiměly cítit atmosféru. Jen kvůli rumu a doutníkům bychom tak daleko neletěli :) Jak už jsme zmínili v jednom z prvních příspěvků, oteplení vztahů mezi Havanou a Washingtonem nás ještě více motivovalo k nákupu letenek (abychom všechny ty změny stihli).

Kuba a Kubánci

Během cesty jsme se seznámili s mnoha Kubánci, nejlépe s těmi, u kterých jsme přespávali. Často jsme měli problémy s komunikací v angličtině, je to určitě jednodušší, když umíte španělsky (tohle byl jeden z těch výletů, kdy jsme se dostali do výšin mluvení neznámým jazykem). Přesto projevili velkou ochotu komunikovat a „nějak“ spolu vycházeli. Přesto doporučujeme připomenout si španělštinu v následujících oblastech: číslovky, čas, potraviny (více než základy nebudete potřebovat), ptaní se na cestu,….. Tolik stačí k přežití :)

Poznali jsme Kubánce z dobré i špatné stránky…. Jako asi všude na světě se najdou ti, kteří chtějí pomoci, a ti, kteří chtějí jen vydělat peníze. Lidé, se kterými jsme byli ubytováni v restauracích, byli velmi ochotní. Připravovali výborné jídlo, povídali si, vyprávěli si o tom, jak se jim žije, a rádi si poslechli o Polsku. Jsou zvědaví na svět, na změny, které se dějí (několik lidí se ptalo, jak se přesně dařilo Polsku po socialismu), a je vidět, že doufají v nadcházející změny. Je to pro ně velká příležitost – nejen vydělat peníze z cestovního ruchu, ale i šance na lepší život, přístup k produktům, vzdělání, informacím. Kromě toho se u nás učí jazyky, což jim umožní rozvíjet jejich podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Bohužel je však nutné zůstat ostražitý. Zejména ve velkých městech, kde je spousta podvodníků, lidí, kteří budou chtít vyměnit měnu, přihlásit se na salsa večery atd. Pokud nechcete mít po návratu do své země problémy, měli byste si své věci vždy hlídat ;) Několikrát se nám stalo, že nám někdo chtěl téměř násilím vniknout do auta nebo z nás vymámit peníze. V takových situacích musíte být pevní a odejít.

Nenechte se také oškubat, zejména v Havaně, na takzvaných „halo“ večerech salsy. Byli jsme před tím varováni krátce po našem příjezdu…. A několikrát se nás snažili navléknout. Jednou jsme z čiré zvědavosti, co je to za štych, na takový „večer“ vyrazili během dne. Zavedli nás do nějakého zapadlého baru, kde z reproduktoru hrála hudba a nějaká starší Kubánka tančila salsu. Naši „průvodci“ po nás chtěli, abychom si tam hned objednali něco k jídlu a pití, také k nim….. Najs traj :)

Apartmány, ve kterých jsme bydleli, byly typicky připraveny podle nejvyšších kubánských standardů. Slovo „kubánský“ je zde použito záměrně. Něco, co je u nás považováno za vrchol kýče (například růžové polštáře se srdíčky), je v jejich zemi luxusním zbožím. Mýdlo a toaletní papír také nebyly vždy k dispozici, a pokud ano, tak ve skromném množství.

Mnohokrát jsme my – hosté – spali v dobrých podmínkách, měli jsme bohatý stůl, zatímco majitelé trávili veškerý čas v malých kójích se zchátralým nábytkem a sotva funkčním vybavením. Jejich domy a byty jsou věčně otevřené, protože všichni mají stejně to samé.

Jeden soused se specializuje na houpací křesla a každý má od něj židli. Další vyrábí ozdoby a najdete je téměř v každém bytě. Ale právě turista dostane nejpohodlnější postel, termosky s teplým mlékem a kávu, což u nás připomíná jen komunistickou éru. Turisté se tu mohou cítit jako králové, a to za 20 dolarů na noc.

Také se nedivte, že vás v každé casa particular požádají o váš pas – jsou povinni vést evidenci návštěvníků, za kterou jsou odpovědní státu.

Je marné hledat zde ubytování na „černém trhu“ – vše musí být legální. Kasa, která přijímá hosty, se dá snadno rozeznat: zaprvé je hezčí (obvykle) a zadruhé má u vchodu výrazný modrý odznak.

Nic, což je hodně?

Možná si myslíte, že Kubánci nic nemají, a podle nás toho mají docela hodně….. Mají především čas, mají sousedy, mají rodinu. Tráví čas před domem, ale tráví ho společně. Měli jsme pocit, že na Kubě jde čas pomaleji, každý si popovídá, zastaví se a nemusí nikam spěchat. A i když je vidět pokrok, mladší generace s chytrými telefony létají, nejsou na nich závislé.

Kubánci mají chytré telefony s předplaceným internetem, který je i tak omezený. Zajímavé je, že častěji přistupují k internetu přes telefon než přes počítač (to je prostě luxus!). Nemůžete kdykoli zjistit počasí, cestu nebo nejlepší hospodu v okolí. Když jsme se Kubánců ptali, jaké bude zítra počasí, vždy jsme slyšeli stejnou odpověď: „Nevím, to bude ve zprávách v osm hodin“ :)

Vzpomněli jsme si, jaké to bylo jezdit s mapou, používat pevné linky, sledovat televizi na malém elektronkovém televizoru bez dálkového ovládání a nemít vždy k dispozici papírové ručníky, kapesníky nebo alespoň přístup k výrobkům v obchodech.

Ano, život je tu úplně jiný, možná chudší, ale o to bohatší. Všichni se dobře znají, všichni si pomáhají a my, kteří žijeme ve velkých městech, neznáme své sousedy ani jménem.

Je také pravda, že mají prostě méně a bez ohledu na to, kolik vydělají, některé výrobky stejně nedostanou. Na Kubě najdete obchody, kde se nakupuje kartou, ale můžete platit i v místní měně: CUP a CUC. Nabízejí základní produkty, které jsou relativně levné (mouka, chléb, konzervy, cukr, vejce). Právě z těchto základních produktů si ve výlohách koupíte sendviče, pizzu :). Jsou však chvíle, kdy obchody září prázdnotou, a najednou se během dne z ničeho nic vytvoří dlouhá fronta, protože něco přibylo.

Existují také obchody, kde seženete limonády (Coca Cola už je na Kubě!), chemikálie a kosmetiku, lepší potraviny, ale samozřejmě jsou relativně dražší. Zde jsou regály plné a ceny se blíží těm evropským. O cenách a měnách CUP a CUC si můžete přečíst zde.

Kubánci to nějak zvládají, žijí v takové realitě už pěkných pár desítek let, ale stále více si uvědomují, co se ve světě děje a že je možné žít lépe (nebo prostě jinak). S nadějí, ale také s obavami sledujeme dění na Kubě. Jak využijí odstranění překážek? Zhorší se rozvrstvení společnosti? Budou schopni využít přicházejících změn? To se jistě brzy dozvíme.

Držíme jim ze všech sil palce, aby se jim to podařilo :)