Neděle – svatý den, takže ho strávíme opravdu slavnostně – ve Vatikánu! Apoštolské hlavní město je cílem nejen poutníků.
Turisté z celého světa se do Vatikánu sjíždějí, aby si prohlédli jedny z největších (ne-li vůbec největší) sbírek uložených ve Vatikánských muzeích a slavnou baziliku. A nemusíte být katolíci, aby vám toto místo poskytlo mnoho duchovních zážitků :)
W tym tekście przeczytasz o:
Vatikánské muzeum zdarma?
Jakmile jsme měli zakoupené letenky a začali vážně plánovat celý náš pobyt, ukázalo se, že budeme moci využít volného vstupu do Vatikánských muzeí. Každou poslední neděli v měsíci (kromě svátků), příjezd do blízkosti Svatopetrského náměstí. Petra vidíte dlouhou frontu turistů, kteří zdvořile a pokorně čekají na vstup do muzeí. Právě v těchto dnech můžete vstoupit zcela zdarma a strávit téměř celý den prohlížením exponátů, které církev shromáždila v průběhu staletí.
Samotný pohled na frontu dlouhou asi 1,5 až 2 km vás nenaplní optimismem, ale stojí to za to! Zásadní je jakákoli pokrývka hlavy a dostatečná zásoba minerální vody.
Začněme však naše zpravodajství z tohoto dne od samého začátku. Náš apartmán se nacházel asi 40 minut chůze od Vatikánu, a tak jsme se rozhodli, že se občas projdeme, abychom si město prohlédli. Hned pod naším blokem, na náměstí vedle ulice Via Portuense , se každou neděli koná trh, kde si můžete koupit téměř vše: počínaje potravinami a chemikáliemi a konče originálními padělanými taškami Louis Vuitton :) Pro každého se tu něco najde.
My jsme kvůli nedostatku času prolétli jen kousek a pak jsme zamířili rovnou do Vatikánu. Cestou se počasí rychle zlepšilo (hned ráno to nevypadalo moc optimisticky) a po příchodu do Vatikánu jsme litovali, že jsme si vzali dlouhé kalhoty a tenisky…..
Cestou jsme „vstřebávali“ město a na jedné straně jsme byli nadšeni jeho krásou a na druhé straně zděšeni naprostým „nepořádkem“, který tam panoval…..
Na chvostu výše zmíněné fronty jsme se ubytovali v okolí. hr. 9:00 hod. Během chvíle se kolem nás objevili průvodci, kteří nabízeli prohlídky muzeí za 15-20 eur a obešli tak frontu.
Ve frontě jsme strávili asi 1,5-2 hodiny (nenechte se zmást průvodci, kteří vám budou tvrdit, že vás čekají 3 nebo dokonce 4 hodiny stání!). Jakmile jsme mohli vstoupit do muzeí, prošli jsme kontrolou a museli jsme nechat naše větší batohy v úschovně (samozřejmě zdarma).
Prohlídka Vatikánských muzeí.
Ano, muzea, ani jedno muzeum. Oficiálně se jedná o komplex muzeí, ale pro účely tohoto příspěvku se muzeem myslí celý komplex.
Samotné prohlídce musíte věnovat několik hodin. Několik, Myslím tady vážně NĚKOLIK hodin velkým K. Doslova jen chůze kolem bez prohlídky trvá cca. 1 hod. Vyplatí se pořídit si vlastního dobrého průvodce, protože některé exponáty lze jednoduše přehlédnout.
Mezi největší atrakce patří: Kuželové nádvoří (obrovské nádvoří s obrovským bronzovým kuželem, který sloužil jako kašna), chodba v muzeu Chiaramonti, kde najdete spoustu soch, bust atd., Sál zvířat, Sál Rotunda (kopule a mozaika), sarkofágy a mumie a mnoho dalších slavných soch, soch, obrazů atd., které ani nelze všechny vyjmenovat.
Nejpůsobivější je však Sixtinská kaple. Michelangelovo obří umělecké dílo je vrcholem prohlídky muzea. Tady se tvoří největší zácpy :) V kapli je zakázáno fotografovat, na což vás každou chvíli upozorní ochranka (jak se ukázalo, nedodržují to ani jeptišky…).
Na konci příběhu o muzeu najdete několik dalších fotografií z vnitřku muzea:
Další kuriozitou z oblasti globalizace nebo multikulturalismu může být následující příklad: Indka, která navštívila hlavní město katolické církve, se fotí korejským telefonem ;)
Italská kuchyně a jako dezert zmrzlina!!!
Po odchodu z muzea jsme se rozhodli něco sníst. Nedaleko jsme našli pizzerii s pravým italským charakterem: pilný kuchař, chaos, stoly sotva se míchající na chodníku, spousta místních uvnitř atd :). . Mělo svou vlastní atmosféru. Aniž bychom se zabývali významem jednotlivých ingrediencí, vybrali jsme si pro společnost pizzu. Jaké bylo Kamilino překvapení, když jsem přinesla pizzu s hranolky ;) byla trochu moc křupavá, ale stojí za to vyzkoušet takovou jinou pizzu.
Pak přišel čas na dezert – pravou italskou zmrzlinu. Protože jsme se na cestu slušně připravili, měli jsme s sebou mapu doporučených zmrzlináren. Jedna z nich se nacházela přímo u zdí Vatikánu. Jak ji najít? Hledejte dlouhou řadu. Zmrzlina vynikající! Až by si zasloužily samostatný příspěvek :) Obecně je italská zmrzlina fenoménem pro nás….. ale o tom si napíšeme jindy :)
Vatikán a Svatopetrské náměstí. Peter
Po této pastvě pro chuťové buňky jsme pokračovali v prohlídce Vatikánu. Vydali jsme se na Svatopetrské náměstí, abychom se postavili do další fronty – tentokrát do baziliky sv. Petra. Petr. Zde byla fronta kratší a šla mnohem rychleji. Samotná bazilika vás ohromí svou velikostí. Stojí za to si udělat čas a prohlédnout si tam shromážděné exponáty (zejména slavnou Pietu). Stojí za to se občas podívat nahoru a prohlédnout si obrovské zdobené kopule. Uprostřed kaple je východ do Vatikánských jeskyní. Hrob Jana Pavla tam bohužel nebyl (údajně je v bazilice, ale ani tam jsme ho nenašli).
Poté, co jsme opustili groty a baziliku, jsme se vydali na náměstí, abychom pořídili několik fotografií, a zamířili k hradu svatého Angela. Říká se, že se zde nachází tajná chodba z Vatikánu. Ani ten se nám nepodařilo najít (nebo možná proto, že je tajný?). K hradu vedou mosty bohatě zdobené postavami. Stejně krásné je i samotné okolí. Odtud je vidět bazilika svatého Petra. Katedrála svatého Petra, řeka Tibera a mosty, které ji překračují každých několik desítek metrů….
A to byl poslední vrchol dne. Z posledních sil jsme se vrátili do apartmánu, částečně podél Tibery. Po cestě jsme sešli trochu stranou a ocitli se na typičtějších dlážděných ulicích, kde bylo spousta restaurací a obchodů. Rozhodli jsme se, že se sem musíme někdy vrátit na oběd :)
Vrátili jsme se…?
Zobacz galerię wszystkich zdjęć >>>
Viz také Řím – Den 3: Věčné město, tj. Koloseum, Forum Romanum




























































