Než jsme dorazili do oblasti kolem jezera Myvatn, projeli jsme nejklidnějším úsekem silnice 1, kde je málo aut a výhledy jsou téměř měsíční.
Cestou jsme odbočili ze silnice 862 k jedněm z nejmalebnějších vodopádů na Islandu: Dettifoss a Selfoss.
Přečtěte si pár slov o tom, co stojí za to vidět na severu Islandu.
W tym tekście przeczytasz o:
Severní Island
V mlze a dešti jsme jeli po silnici 1 velmi dlouho. Viditelnost byla opět tak špatná, že nebylo vidět ani na silnici, natož na okolní kopce.
Když už jsme si úplně zvykli na výhledy a ztratili naději, že dnes uvidíme něco zajímavého, z ničeho nic jsme vyjeli z mlhy a uviděli nad sebou krásnou modrou oblohu.
Vlevo krásná a jasná obloha, vpravo hustá mlha. Tohle muselo být zvěčněno :)
Plni naděje a optimismu jsme konečně trochu zrychlili a dokázali se zastavit na každé vyhlídce. Pohledy kolem nás jsou typicky islandské: prázdné dlouhé cesty, okolní kopce, žádná zástavba – klid a mír.
Dokonce se někdy objevila i skromná vegetace :)
Jak jsme postupovali dále na západ, krajina se postupně měnila – mírné kopce vystřídaly vyšší a strmější hory. Vegetace téměř úplně zmizela a objevily se různé útvary, které vznikly jak po sopečných erupcích, tak po přítomnosti ledovců.
Výhledy zde byly skutečně měsíční.
Je škoda, že návštěvníci Islandu tyto oblasti často přehlížejí. Vřele vám je doporučujeme!
Vodopády Dettifoss a Selfoss
Pokračovali jsme po jednosměrce a odbočili na silnici 862 ke dvěma vodopádům: Dettifoss a Selfoss, které se nacházejí v národním parku Vatnajökull (jeho součástí je i národní park Jökulsárgljúfur). K vodopádům je to asi kilometr, navíc musíte kousek dojít z parkoviště.
Dettifoss je téměř symbolem oblasti – ačkoli není příliš vysoký (asi 44 m), je považován za jeden z nejmohutnějších v Evropě.
Po procházce podél řeky Jökulsá á Fjöllum dojdete k dalšímu vodopádu – Selfoss, který je nižší (asi 10 m), ale také velmi široký.
Oba jsou impozantní, pro představu o jejich velikosti si všimněte, jak velcí jsou lidé na druhé straně vodopádu.
Horké prameny Hverir
Když jsme pokračovali v cestě k jezeru Myvatn, upoutalo naši pozornost velké množství turistů, kteří se potloukali po levé straně silnice, hned vedle parkoviště a velkých oblaků kouře. Když jsme přijeli blíž, ukázalo se, že jde o Hverir – horké prameny na úpatí hory Námafjall.
Bublající bahno, výpary vycházející z děr a barevné útvary jsou nádherné, pokud máte ucpaný nos. Bohužel jsou v této oblasti dost odporné pachy a nedá se tu dlouho vydržet. Tím spíš, když vítr fouká vaším směrem a kromě specifického zápachu vás zasáhne i vlna horka. Buďte opatrní!
Přesto je to místo krásné, až kosmické! Je nutné, abyste se zde zastavili.
Jezero Myvatn
Pokračovali jsme dál a nakonec jsme dorazili k jezeru Myvatn, ale ani tady nebylo příliš bezpečno. Jakmile jsme na chvíli zastavili a vystoupili z auta, abychom pořídili pár fotografií, obklopilo nás hejno mušek, před kterým jsme museli okamžitě utéct.
To je pro tuto oblast typické – tento hmyz reaguje na oxid uhličitý vydechovaný člověkem, takže jakmile ho ucítí, okamžitě se jich objeví celý houf a létají vám kolem obličeje.
A tak nám nezbylo než pozorovat okolí zpoza oken auta. Příliš jsme nelitovali – opět se objevily mraky a výhled se zhoršil. Než k nám však dorazili, prošli si úžasným způsobem cestu přes kopce. Výhled byl úžasný!
Asi po 20 minutách jsme dorazili k našemu ubytování přímo v zátoce (fjord Eyjafjörður). Přespali jsme v letovisku, které se skládá z hotelu a několika rodinných domků s koupelnami, kuchyňkami a vířivkami, které jsme měli k dispozici!
Kromě toho jsme dostali nečekaný upgrade pokoje a měli jsme vlastní koupelnu. Nezbývalo nic jiného než si užívat výhled na záliv z vířivky :)
Další fotografie ze severního Islandu najdete v naší galerii:
Zobacz galerię wszystkich zdjęć >>>
Měli byste se také podívat na naše praktické shrnutí cesty na Island a na příspěvek Island – co stojí za vidění? (TOP 10).






















































