Chystal se dlouhý den, dalších několik set kilometrů do drive….. Směřujeme do oblasti Myvatn a cestou nás čekají další vodopády, řeky a hory.
Jedním z hlavních bodů dnešního dne byl oběd v islandském baru, kde se podává trochu jiné jídlo než to, které jsme ochutnali doposud (ano, konečně něco jiného než polévky, hamburgery a pizza!).
W tym tekście przeczytasz o:
Cesta do Akureyri
Tento den byl věnován překonání trasy z východních fjordů do Akureyri, přesněji řečeno na nocleh poblíž této vesnice.
V hostelu, kde jsme se ubytovali, jsme si dali kontinentální snídani (s každým dnem byla chudší a chudší…) a vyrazili na cestu. Záměrně jsme si dali skromnou snídani, protože kolem 12. hodiny jsme měli v plánu jít na oběd, kde jsme chtěli ochutnat co nejvíce místních jídel.
Původně jsme měli v plánu ještě nakoupit v Bonusu, ale ukázalo se, že je otevřeno od 11 hodin, a tak jsme hned vyrazili k jezeru Lagarfljót. Nejprve jsme jeli malebným údolím až k jezeru, podél kterého jsme dojeli k vodopádu Hengifoss.
Je to druhý nejvyšší vodopád na Islandu (asi 120 metrů). Hned u silnice 933 je parkoviště, kde můžete nechat auto a přistoupit k vodopádu.
Cesta je místy poměrně strmá a trvá asi 40 minut jedním směrem. Prošli jsme téměř celou trasu a i když jsme vodopád přesně slyšeli, kvůli počasí jsme ho nemohli vidět v celé jeho kráse :(
Typická islandská jídla
Poté jsme se vydali do nedaleké hospůdky Klausturkaffi, kterou nám doporučili, abychom ochutnali tradičnější islandské jídlo. Také vám ji můžeme vřele doporučit!
Kromě restaurace se zde nachází také muzeum a hotel. Od 12 hodin se podávají jídla formou bufetu, kde se platí za osobu a můžete jíst a pít do sytosti. Ano, nápoje, káva a čaj jsou také v ceně, což je vzácné.
Na základě našich předchozích zkušeností jsme chtěli přijít co nejdříve, abychom nemuseli dlouho čekat ve frontě (na stoly jsme čekali už na Islandu). Naštěstí se ukázalo, že toto místo není vůbec populární, a v pokoji byli kromě nás asi 4 lidé.
Uvnitř to bylo velmi útulné, byly tam podlouhlé lavice, ubrusy, ubrousky a polštáře. Ihned po našem vstupu začala hostitelka na malý stolek rozkládat všechno nádobí.
K dispozici byly předkrmy, hlavní jídla i dezerty. Vše popsáno v angličtině, čerstvě připraveno z místních surovin.
Za zmínku stojí zejména sobí karbanátky, dušené jehněčí, čerstvě upečený chléb a čerstvá zelenina.
K dispozici byly také polévky, saláty a další přílohy.
Hostitelka byla samolibá, a kdykoli něco zmizelo, okamžitě přidala nové pokrmy.
Za večeři jsme zaplatili 2950 korun na osobu, což se může zdát jako vysoká částka, ale vzhledem k tomu, že jsme v jedné z dražších zemí a v dřívějších restauracích jsme jen za hamburger platili kolem 1500-2000 korun, ukázalo se, že to není vůbec drahé ;) Zvlášť když jídlo bylo vynikající a my jsme odcházeli tak najedení, že jsme až do večera nic nejedli! :)
Proměnlivé počasí na Islandu
Cesta pokračovala v mlze a sem tam také pršelo. To nám zabránilo obdivovat okolní kopce. Pokračovali jsme v jízdě směrem na Myvatn.
Cestou jsme se zastavili na jedné z mála benzinových pump u silnice – zde jsme objevili islandské myčky aut, které jsou přístupné veřejnosti. K autu může přijet a vydrhnout ho kdokoliv a je co čistit, zvlášť pokud jedete mimo zpevněné cesty :).
Takže jsme byli plní, auto vyčištěné – připraveni dobýt severní Island!
Zobacz galerię wszystkich zdjęć >>>
Viz také Island – co stojí za vidění? (TOP 10).























